HISTORIE
Chovatelská stanice Horalka byla založena v roce 1991. Její název není náhodný, ale byl převzat od chovatele loveckých španělů a teriérů, mého známého, ing.Stužky. Vznik původní Horalky se datuje do padesátých let minulého století. Můj zájem o psy začal někdy v roce 1981. To mě bylo 11 let a za 40 Kčs jsem koupil od spolužáka štěně,fenku křížence, velmi podobnou malému špringeršpanělovi. Říkali jsme jí Sylva a vykazovala velmi silné lovecké vlohy. Z knížek a od místních myslivců jsem zjišťoval proč můj pes honí zajíce a štěká na stopě srnčí zvěře. A toto byl zřejmě ten impuls, který mě přivedl k myslivosti a loveckým psům. Další pes přišel začátkem roku 1985. Byla to fena bassethounda Ára Noros, již s rodokmenem. Bohužel kvůli chybějícímu zubu se nemohla dostat do chovu. Úspešně jsem s ní složil své první zkoušky loveckých psů a fena se u nás dožila v pohodě čtrnácti let.
A aby se malá basetka nenudila, pořídili jme jí kamarádku v podobě trpasličího dlouhosrstého jezevčíka Arniky Mercury, od tehdy velmi známé chovatelky a mezinárodní rozhodčí paní Bambasové. Tato fenka absolvovala výstavu a povinné zkoušky a stala se chovnou. V naší chovatelské stanici se na ní odchovaly první dva vrhy. Z vrhu " B" jsme si ještě ponechali její dceru Bonu Horalka po otci Henry v. Monte Croce. Bona dostala na výstavě výbornou a na zkouškách vloh 1.cenu.


Po vojně přišel první drsňák. Fena Hera ze Skřivánčí od pana Frančáka z Dvorců byla jiný "šálek kávy" než basetka nebo trpasličí dlouhánka.Velice ostrá fena s tvrdou povahou, ale přitom k lidem milá a přátelská, mě dostala. Byla přesně ten typ psa, který mi vyhovoval a vyhovuje dodnes. Trochu více práce, ale výsledek potom stojí za to. Bohužel její "láska" ke kočkám se jí stala později osudnou. Stihla nám dát pouze jeden vrh, z kterého doma zůstal výborný norník Cyril Horalka.


Pouze epizodní roli u nás sehrála fenka malého vendénského hrubosrsrstého baseta Hessy Danda z druhého vrhu vendénů v České republice. Vytetovaná třináctka v uchu zřejmě předznamenala její smutný osud, protože od štěňátka trpěla smrtelnou poruchou ledvin.

V roce 1994 jsme dovezli drsnosrstou fenku Karen z Ostrého Bečvy a naši první hlaďasku - černopálenou Troju z Ostrého Bečvy. Karen se stala jednou ze zakladatelek našeho chovu. Po dvou ne moc dobrých vrzích jsme ji nakryli německým psem importovaným do Polska Elchem v. Tannenbruch. Z tohoto spojení se narodili interšampioni Jena a Jonáš Horalka.


Zejména Jonáš se zapsal do podvědomí mnoha chovatelů, když na výstavách sbíral jeden titul za druhým. Dnes už se pouze úspěšně "rozmnožuje". Málem bych ovšem zapomněl na další hlaďasku Chanel z Havlínského vrchu od manželů Taterových z Prahy. I na této feně se už odchovalo několik vrhů a je natolik dobrou matkou a pečovatelkou, že již několikrát pomáhala odchovávat malé drsňáky. Naposledy to bylo letos v létě, když Jena porodila 9 štěňat.


Po přestěhování z bytovky do rodinného domu se výrazně zlepšily podmínky pro naše jezevčíky. V roce 2001 jsme dovezli z Polska drsnosrstého pejska Jch.Gawota ab Hinc a Ich. Hawanu ab Hinc ze stejné chovatelské stanice pana Kaczmarka. Hawana, coby dcera světového vítěze Urana della Val Vezzeno, je dodnes jedinou nositelkou krve tohoto italského, veleúspěšného chovu v České republice.Gawot se svými výbornými výsledky zejména na pracovním poli stal vyhledávaným krycím psem a dnes již v našem chovu působí několik jeho potomků.


Z Polska jsme přivezli také pár černopálených hladkosrstých jezevčíků- Ich.Baltazara Gabku Kociokwik a Ich. Tekilu Czuk Hodowla Myšlinów. Baltazar je nositelem genu pro čokoládovou barvu a s vhodnou fenou tuto barvu také předává některým potomkům.


Výše zmíněná Ich.Jena Horalka byla v roce 2004 nakryta v SRN světovým vítězem Clausem v. Linteler Forst u známého chovatele Dietra Engela. Dcera z tohoto spojení, Rosaria Horalka, by měla do budoucna obohatit smečku našich chovných fen. Zatím má svou kariéru před sebou.

A na závěr to nejlepší, můj oblíbenec,drsnosrstý Art z Jezevčí doliny. Exteriérově kvalitní pes s mimořádnou povahou. Nekompromisní norník, který se již ve dvou letech stal Mezinárodním šampionem práce po získání CACITů z Maďarska a Slovenska.
Dlužno dodat, že nebýt péče a starostlivosti mé manželky Aleny, by naši psi zřejmě pošli špínou a hladem.
Jiří Šumbera
